Za komunistů jsme kradli, abychom budovali!
Ano, byli jsme skuteční budovatelé. Kradli jsme se zápalem, každý se snažil nějak dokázat, že ten socialismus vzkvétá. Stavěli, opravovali a vylepšovali jsme naše bytečky, chatičky a boudičky. Vše mělo řád. Cesta zcizení byla přímá. Stát byl dodavatel a občan příjemce. Korupce byla nicotná, většinou se jednalo o malé pozornosti, vše bez dokladu, uvědoměle jsme šetřili papír a tím i naše lesy.
Byla to zvláštní doba. Nebyla radostná, ale tak nějak přehledná. Kradené mělo materiální podobu. Krást peníze se moc nevyplácelo, protože ten cement byl prostě k nezaplacení. Ale to vše je minulost, dnes se musí krást peníze. Vše se stalo komplikovanější, či jak odborníci tvrdí, sofistikovanější. Dokonce se na to vyžaduje i vysokoškolské vzdělaní.
Řádný občan toužící po pytli cementu je pro smích. Je to prostě moula, který nepochopil dobu. Taková muzejní rarita. Škoda, protože tím i zemřel ten budovatelský duch přinášející radost nad dílem vlastní dovednosti. Aby jeden vůbec obstál v očích veřejnosti, musí ukrást celý barák. Hrdinou se ale stává, když mu za nehty uvízne celá fabrika. Nebo hned několik.
Je to smutné, tolik na kradení tu už není, budovatelské nadšení občanů vymřelo. Vše se zvláštním způsobem obrátilo. Prostý človíček nemá šanci okrádat stát, spíše je tomu naopak. Pytel cementu si jeden musí koupit a pak se jen bát, zda mu ho nějaký úředník nepřijde zrekvírovat.
Budování je výsostí mocných. Jedinou zábavou nově vzniklého „poctivého“ občana je pozorovat, jak se ti „budovatelé“ okrádají navzájem. Hlavně je zajímavé, obrazně řečeno, že zase jde jen o ten pytel cementu. Jenže přímá cesta zcizení již neexistuje. Projde tolika rukama, že je těžké si o tom udržet přehled. Během této nekonečné cesty však dochází k zázraku. Ten pytel jde z ručky do ručky a jeho cena neustále stoupá. Je to až k neuvěření.
A tak to, co jsme kdysi postavili za basu piv, stojí desetitisíce. A kde jsme kdysi podstrčili krabičku cigaret, tam se očekává krabice, třeba od vína, která v sobě skrývá milióny. Jak říkám, řadový občan nemá šanci se té prazvláštní hry zúčastnit. Je to zvláštní doba, ten starý budovatelský duch je překážkou.
Ale prý se nám vede lépe a mnozí dokonce tvrdí, že bude líp. Asi jak pro koho. Ale ta stará radost vybudovat něco navzdory státu je ta tam. Moc utužila, iniciativa jedince je prohřeškem. Ten pytel cementu ztratil přitažlivost. Jeho úlohou také není stát se součástí radostné stavby. Je spíše objektem peněžní spekulace a nezřídka skončí potrhán a nedůstojně na nějaké černé skládce.
Ten kouzelný prášek pak bezúčelně tvrdne a stejně tak se zatvrzuje i duše občana, který byl kdysi naplněn budovatelskou touhou. Škoda. Prý jsme tehdy žili ve špatné společnosti. Jistě je to vcelku pravdivé tvrzení. Ale bylo to společenství spřízněných duší. A dnes? Stáváme se egoisty a namlouváme si, že to je forma individuální svobody.
A ten pytel cementu? Škoda, že zmizel. On se totiž ve dvou lépe nese. A to je poznání, které nám dnes zcela chybí.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x