Je možno „demokraticky“ odstranit Trumpa?
Jistě by pro mnohé byla Hilary Clintonová poněkud lepší alternativou. Už pro ten její pragmatismus, který dokázala „věrností“ ku svému manželovi. Ostatně se tvrdí, že nebýt jí, nebyl by nikdy nejmocnějším mužem světa. Potvrzuje to i rozdílnost inteligenčního kvocientu, který je příliš zřejmý.
Jak vidno má demokracie mnohá úskalí, manipulovat volby je čím dál tím těžší a nepochybně finančně náročnější. Hlavně, když s objeví někdo tak obchodně zkušený jako je Donald Trump, který si vzal do hlavy, že si ten Bílý dům jednoduše koupí. Vlastní už kdeco, tak proč ne i tuto celkem zajímavou budovu.
Z hlediska marketingu jistě velice dobrý plán. Skoro denní přítomnost médií je zaručena a i pracovna má určité kouzlo. Hlavně ale ta pozice. Co slovo, to zákon. Myslí si alespoň. Dává to i nepokrytě najevo. A to možná vzbuzuje trochu obavy těch skutečně mocných. Nikdo si nemůže být jist, zda je tato prapodivná osobnost vůbec ovladatelná, každopádně je těžké si ho koupit. Je to on, kdo si kupuje druhé.
A tak jsem zvědav, jak se to všechno vyřeší. Pochopitelně „demokraticky“, to je už v USA zvykem. Jak svrhnout diktátory v jiných zemích si tato země už mnohokrát vyzkoušela. O tom, jak se to řeší interně, existuje mnoho spekulací a hlavně spikleneckých teorií. Takže se doporučuje určitá opatrnost.
Já typuji, že pan Trump nemá šanci se do Bílého domu nastěhovat. Mohu se ale také mýlit. Možná, že by to nebylo ani tak špatné, jeden by si mohl konečně udělat obrázek o této zemi „neomezených“ možností. Konečně poznat pravou tvář této velmoci. Trochu odkrýt ten přehoz s nápisem demokracie a podívat, jaké jsou skutečné zájmy USA.
Tento poněkud primitivně uřvaný presidentský kandidát si nedává pozor pusu, říká co ho napadne. Není to nic podle diplomatických zvyklostí, ale jeden ví co si myslí, respektive co si rozhodně nemyslí. Určitě by přispěl k tomu, že by asi spadla mnohá diplomatická škraboška ve světovém dění.
Možná, že by to bylo i poučení. Každý by se mohl přesvědčit, jak je to s tou politickou mocí, jak je to s demokracií. A hlavně s nadvládou nad druhými. Třeba i to, že zájmy státu musí být vždy egoistické a jediné co platí je skutečná síla. Bylo by to asi rozčarování nad naším světem. Otázkou je, zda by to nebyl nebezpečný experiment, který by mohl i tragicky skončit.
Jak říkám, jsme zvědav jak to ti mocní v USA zařídí. Nedělám si iluze, zbytku světa nezbývá než vyčkat. Smutné ale je, že tato trošku odumírající velmoc, má ještě dostatek vlivu i na náš osud. Díky globalizaci jsme ve vleku událostí bez toho, aniž bychom je mohli ovlivnit.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Michal Kotyk
Jeden nevyřčený novoroční projev
Hnán možná vlastní ješitností, ale i touhou slyšet novoroční projev, který by ve mne vzbudil touhu začít nový rok s myšlenkou naplněnou tolik nezbytným optimismem, jsem se rozhodl si napsat sám pár řádek, které by mne uspokojily.
Michal Kotyk
Je snad zdravý občan veřejným nepřítelem?
Ano, mám již takový pocit. Více méně nefiguruje ve všech těch statistikách, které se nám snaží občas mylně a tendenčně objasnit, jak to s námi vlastně je. Ke slovu se dostane málo, mnozí mají pocit, že by jen kalil vodu.
Michal Kotyk
EU: Plácati ženské po zadku se nesmí!
Nu tak nějak bych zevšeobecnil zákonodárné starosti našich velmi dobře placených, tedy spíše přeplacených, zástupců občanstva, kteří se občas dostali do této záviděníhodné pozice díky ne zrovna rozumné volbě lidu evropského.
Michal Kotyk
S USA na věčné časy!
Tak nějak vnímám propagandu mnohých obdivovatelů „amerického zázraku“. Kdysi tomu bylo jinak, ta věčnost ležela na východě. Ale časy a ideologie se mění, není to nic nového a asi to patří k lidským dějinám.
Michal Kotyk
Potřebujeme vůbec veřejnoprávní média?
Při pohledu na naši dnešní společnost je velmi snadné dospět k názoru, že ne. Když jeden pozoruje dění v mediálním prostoru, tak se dokonce může domnívat, že jsou spíše trnem v oku, tedy něčím bolestně obtěžujícím.
Michal Kotyk
Václav Havel? Jó, myslíte toho mrtvýho?
Přiznám, že ten slogan „10 let bez Václava Havla“ na mne působí poněkud podivně, ba přímo podezřele. Když se totiž zaposlouchám do šumu veřejného mínění, tak to pro mne zní jako třeba „30 let bez komunismu“.
Michal Kotyk
Jsme my občané již jen kanónenfutr?
Ceny energií rostou a vlády se diví? Já se zase divím, že se diví. A pak se divím, že ti postižení občané nevezmou klacky a vidle, aby ty vlády ručně poučili o tom, že ten jejich údiv je čisté farizejství.
Michal Kotyk
Může poslušný občan zapříčinit kolaps státu?
Podle mého ano. A naopak ten neposlušný se může přičinit o to, aby stát i nadále fungoval. Pochopitelně, že tím míním hlavně společnost jako celek. A přitom se ani nedomnívám, že bych nabádal k anarchismu.
Michal Kotyk
Bude hůř! Zvolíme cestu osvěty nebo psychoteroru?
Již po mnoho měsíců si kladu tuto otázku a jednoznačnou odpověď nenalézám. V obou případech je to nátlak na psychiku jedince, protože i ta „osvěta“ si osvojila formu prapodivné jednoznačnosti obsahu.
Michal Kotyk
Politici: Hot nebo čehý?
Když sedíte na kozlíku a v ruce máte opratě tak platí celkem jednoduchá pravidla. Zatáhnete za tu pravou a křiknete hot a kůň zatočí doprava, zatáhnete za levou a křiknete čehý a kůň jde doleva.
Michal Kotyk
Ano, paní Jílková, jsem veřejný nepřítel číslo jedna!
Smutné to poznání. Dostal jsem jako občan slovo, ale se zlou jsem se potázal. A nejvíc mne naštvalo, že jsem si to i předplatil. A tu mne v mé „nepřátelské“ mysli napadlo, zda ČT vůbec moje peníze potřebuje.
Michal Kotyk
Cenzura je nevyzpytatelná mrška
I přes to, že sebou nese celkem negativní nádech čehosi špatného, je v kulturních společenstvích tolerována. Může totiž sloužit jako norma i pro dosti vysoké nároky na morální a etické principy.
Michal Kotyk
Je již šarlatánství povoláním?
Pokud tedy pozoruji výplody mediálního světa, tak musím říci, že tomu tak asi je. Není divu, žijeme v překotné době, je plodná, nikdy jsme neměli třeba tolik „expertů“ a těch VIP je snad více než normálních občanů.
Michal Kotyk
Že by VUML ještě existoval?
Naivně jsem se domníval, že nikoliv. Nicméně jsem poslední dobou na pochybách. Chování mnoha politiků a osob veřejných totiž nasvědčuje opaku. Je zde najednou mnoho „činitelů“, kteří splňují určitá kritéria.
Michal Kotyk
Aha, my máme dokonce ústavu?
Pokládám za celkem prospěšné, když nám to budoucí vláda připomíná. Ano, pro mnohé to bude asi těžké poznání. Mám totiž dojem, že ji doposavad mnozí pokládali za listinu zmatených a lidu neprospěšných myšlenek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x