Demokracie? K čertu s ní!

Už bezmála třicet let se potýkáme s touto zavádějící myšlenkou, která nám nabízí údajně fungující vládní systém. Co to přineslo? Nic? Ne tak docela. Vládnou nám dva muži, kteří přesně znají cestu k lepším zítřkům. A jsou neomylní.

Tak co? Nechme je. Příští volby nějak zaonačíme, aby dostali 99,9 procenta hlasů. To přeci není pro nás problém, to už umíme, stačí se poučit z naší historie. Nehledě na to, že pro dnešní moderní počítačové systémy to bude hračka. Určitě nezkolabují. Moc toho na počítání stejně nebude a budou určitě poslušné.

A pak bude vše jasné. Kdo jako za to vše může. Tedy, kdo nás okrádá a kdo ne. V současné době by mohl vzniknout pocit, že se tím kradením zabývá kdekdo. Respektive je to vždy ta druhá politická strana. Jedna obviňuje druhou a prostý občan se v tom již vůbec nevyzná. Ztrácíme pak čas hledáním pravdy, kterou kupodivu nelze nikdy najít.

Pokud budeme mít opět jednotné vedení, tak se nějaký ten viník, pochopitelně v zahraničí, už najde. I když to by mohl být problém. Budeme hledat na západě, nebo na východě? Nu, ti dva nahoře jistě najdou toho správného. Každopádně to nebude nikdo z nás, a to je přeci lákavé řešení. Hodně by nám to ulehčilo úvahu nad vlastním svědomím.

A vůbec bychom se mnohem méně museli zabývat mýšlením. Nebude to nutné. Pro ty tápající, nevěřící a vůbec různé pochybovače, kteří by naši společnost chtěli dokonce rozvracet, máme také řešení. Ti se prostě budou muset povinně dívat jen na TV Barrandov. Tam je také jeden velmi produktivní aktivista, který přemýšlí za nás.

Ušetříme si také hodiny života posloucháním proudu slov znějících na půdě parlamentu. Nepřináší to nic, jenom zmatek do hlav občanstva, které touží po klidu a plném žaludku. Ostatně tento problém by byl také vyřešen. Existuje firma údajně nepatřící jednomu z našich vůdců, která se plně postará a plná břicha obyvatelstva. Pochopitelně, že v tom nejvyšším vývojovém stádiu získá kontrolu nad všemi těmi podivným obchodními řetězci, které nás stejně jen terorizují nesmyslných bojem o ty největší slevy.

Nu, co ještě zbývá řešit? Aha, máme prý nedostatek pracovních sil. A co takhle poslat 100.000 myšlenkově zbloudilých do výroby. Možná, že by se tím zamezilo to nekonečné kecání, kecání a kecání. Vždyť my přeci musíme, pro zajištění naší budoucnosti, makat, makat a zase makat. Nejlépe tak 14 hodin denně a sedm dní v týdnu. Tak jako náš vůdce.

Má to i tu výhodu, že by nikdo neměl čas na nějaké hloupé myšlenky, které by mohly něco zpochybňovat. Pravda, ještě jsou tu ti, kteří si prý hrají na nějaké novináře. Ta odporná spodina naší vyspělé společnosti. Někteří jsou dokonce i investigativní. Co je to vůbec za zavádějící pojem. Jsou to prostě nebezpeční fantastové, kteří jen touží vyvolat rozkoly v naší společnosti. Znejistit jinak spokojeného občana. Infikovat ho nedůvěrou.

To je jistě závažný společenský problém. Tady si zkušenostmi z historie pomoci nemůžeme. Není to zrovna v módě, alespoň u nás. Ale je to asi jen otázka času, kdy přeci jenom kousneme do kyselého jablka a poučíme se v zahraničí. Prostě se zbavíme těch posledních zábran, které tvoří překážku našeho intelektuálního vývoje.

Do té doby je možno pokusit se je nechat vyhladovět. Nejlépe pomocí sérií nákladných procesů. Jednoduše se postarat o to, aby jim došly peníze na to zbytečné cestování a čmuchání. To by neměl být problém. Ostatně likvidovat protivníka pomocí finančních triků, podvodů a falešných udání, jsme se přeci jenom v tom demokratickém zmatku naučili. To umíme perfektně, dokonce to pokládáme za součást demokracie. Oficiálně se tomu říkáme tržní hospodářství. Nutno přiznat, že to zní lépe než Jáchymov, či dokonce Gulag.   

Takže já opravdu nevím, o čem se u nás již léta diskutuje. Hlavně poslední dobou. A přitom se zcela jasně ukazuje, že toužíme po vůdci, silném vůdci. Po někom, kdo nás zbaví povinnosti myslet. Kdo nás oprostí od té nepříjemné bolesti, která nesnesitelně vrtá v našich hlavách vždy, když se zapomeneme a začneme přemýšlet o tom všem kolem nás. Protože, jak říkají klasikové, myšlení bolí. Takže vyzývám všechny, zbavme se té zatěžující bolesti a vydejme se společně na cestu k lepším zítřkům.