Musí mít redaktor ČT charakter?

Hloupá otázka, že. Vlastně pro vzdělanou společnost skoro urážející. Ne však pro tu naši. Hlavně když je mířena na moderátora veřejnoprávní televize Jakuba Železného.

Právě jsem jakž takž dokoukal informační guláš zabývající se událostmi před 75 lety. Tedy Pražským povstáním. Říkám jakž takž, protože pochopit smysl takového „produktu“ je již mimo mé chápaní. Nehoráznost, s jakou ČT něco takového předkládá divákům již hraničí s arogancí a pohrdáním občana samého. S nepochopitelnou suverénností se už nestydí prodávat amatérismus a vlastní ubohost ducha a produkovat slátaniny, které již není možno zařadit do žádné kategorie ať už zpravodajské či publicistické tvorby.

Tím největším paradoxem však je podtitulek tohoto pořadu:

Dramatické události 5. května 1945 tak, jak by je zaznamenalo moderní zpravodajství. Moderuje Jakub Železný

Paradox tkví v tom, že přesně vystihuje – ve spojitosti s vlastním pořadem – stav dnešního zpravodajství a publicistiky v ČT. Jako na stříbrném tácu se divák může přesvědčit, jak je možno vše „manipulovat“. Pan Železný vyzbrojen ve studiu rouškou předá „aktuálně“ slovo kolegovi, který stojí na „aktuální“ pozici, kde se prý právě ozývá střelba. A ten je bez roušky, střelba nikde, všude vládne klid a mír. A aby se divák přeci jenom nezbláznil, tak se objeví titulek: Natočeno před 12.3.2020.

No, dá rozum, se dnem 5.5.1945 spojení ještě v ČT nefunguje. Škoda, možná příští rok, už se na tom jistě pracuje. Tedy, aby bylo jasno, záměr autorů jsem pochopil, ale je mi záhadou, že se ho nikdo neodvážil hodit do koše. Prostě takhle se takové téma nezpracovává. To vyžaduje opravdu profesionály, a ne bandu amatérů. A když pak ještě přijdou titulky, že nám vládne od roku toho a toho ten a ten říšský protektor dodnes, tak to přestává opravdu legrace.

Takto bezostyšně ukázat, že „manipulace“ faktů je vlastně rutinou, ba dokonce „tvůrčím“ záměrem, je prostě katastrofou. Mnozí diváci si už ani neuvědomují, že něco takového probíhá i každý den v běžném programu. Už se není možno vyznat v tom, jak je informace stará a odkud pochází. Mnohé prozradily ty zrádné roušky. Ano, to je pro odpovědné „manipulátory“ opravdu problém.   

Ale bez ohledu na tu rouškovou katastrofu, nechápu, že se v ČT nenašel nikdo, kdo by to celé vysílání k Pražskému povstání opravdu hodil do koše. Nikam jinam to nepatří. Ale to nejhorší spatřuji v tom, že se moderátor – jehož doménou by mělo být zpravodajství a publicistika – k něčemu takovému vůbec propůjčí. Dokazuje to nejen neprofesionalitu, ale i určitou bezcharakternost, která je neslučitelná s úlohou novináře ve veřejných sdělovacích prostředcích.

Je to opravdu arogantní výsměch zdravému rozumu a jen další důkaz, že se vedení ČT dalo na cestu „bulváru“, kterému se chce asi za každou cenu vyrovnat. Neusiluje již o důvěryhodnost. Jen stále více a cílevědomě rozšiřuje program o „levnou“ zábavu. A asi již není nikoho, kdo by tomu zabránil. Protože v každé jiné veřejnoprávní televizi by autoři takového pořadu byli zítra na ulici. Ne však u nás. Spíš je čekají tučné prémie.

A tak se pomalu přidávám k těm, kteří tvrdí, že těch 7 miliard korun od občanů, jsou vyhozené peníze. Vždyť zde máme dostatek privátních televizních „tvůrců“, kteří nám tuto „kvalitu“ poskytují zadarmo. Ale přesto všechno neopustím názor, že společnost, která není schopna veřejnoprávní televizi uchránit před takovýmto vývojem, je na cestě, kdy je demokracie pro ni zatěžující a vlastně přebytečná.