Je již šarlatánství povoláním?
Za mého mládí jsem s šarlatány neměl jaksi problém. Bývali to většinou osůbky mnohdy, pokud vůbec, prapodivného vzdělání a halasně šířili „nové myšlenky“, které pro mne přicházely jakoby z jarmarku. Pravda, občas naše strana a vláda takto označovala i poněkud jinak smýšlející jedince. To je ale věc jiná, většinou se jednalo o vzdělance, kteří jaksi „nechápali“ spravedlnost a logiku světa, který byl právě budován. Utajovaně se těšili velké oblibě.
Dnešní doba mne však přivádí poněkud do myšlenkového chaosu. Donedávna jsem se domníval, že pro tento „nový“ obor lidské činnosti byl zaveden pojem „šmejd“. Prostě lidé, kteří si za povolání zvolili sofistikovanou formu obchodních praktik, jejichž cílem je okrádat druhé. Tomu tedy také nějak rozumím a jsem celkem rád, že společnost tento výplod „tržního hospodářství“ celkem odsuzuje.
Nutno si však uvědomit, že se vlastně jedná o kšeftování s lidskou naivitou a hloupostí, tedy nevědomostí. Ale zde, tedy dle mého pocitu, společnost mnoho nedělá. Je to těžké, protože se v podstatě jedná o velmi výnosný obchod, po česku řečeno, obchod založený na blbosti druhých. Objevují se sice různé návody pro postižené či ohrožené skupiny obyvatelstva, ale asi to moc nepomáhá.
Jedním bodem v těchto jistě dobře míněních příručkách pro každodenní život je rada, že to nejdůležitější je ověřit si důvěryhodnost toho či onoho „obchodníka“. Hm. Prý jestli je někde registrován, zda platí daně, zda nemá dluhy a zde je opravdu odborníkem v oblasti, kde provádí tu jarmareční činnost. Není prý ani na škodu se i podívat co je to jako za člověka. Třeba i to, jaké má vůbec vzdělání v oboru, kde jaksi „působí“.
Dobrá to rada. Domnívám se, že podobně lze postupovat i v oblasti „šarlatánství“. Tedy v tom prapůvodním významu tohoto pojmu, v oblasti lékařské. A tady jsem narazil na problém. Mnozí z určitého pohledu jinak uvažující mají nějaké tituly jak před jménem, tak i za ním. A nejen to. Mnohdy se sdružují v určitá seskupení a dokonce, a to je snad to nejpodivnější, pracují v nějakých „firmách“, které jsou i světově uznávané.
A zde přichází další komplikace. Vše nasvědčuje tomu, že se vykrystalizovaly dva celkem znepřátelené tábory soutěžící o „důvěru“ občana, který hraje, když se to tak vezme vlastně úlohu spotřebitele. A argumentace obou stran je již pomalu nepřehledná. Takže si dovolím užít pragmatického zjednodušení. Prostě jedna strana obviňuje druhou právě ze šarlatánství. A teď, jak se říká, babo raď.
Ono je to v případě „šmejdů“ přeci jenom jednodušší. Ten hloupější na to vždy doplatí. A když to zevšeobecním, tak se to doví i od těch, kteří z pozice státu proti těmto praktikám bojují. Nutno podotknout, že ne zcela úspěšně, tržní hospodářství totiž bojiště zcela ovládá navzdory politickým proklamacím. Ale jak je to s těmi „šarlatány“? Asi nejinak. Rozdíl je jenom v tom, mám alespoň takový pocit, že je zde jistý tlak na občana, aby se „správně“ rozhodnul.
Chudák malý. „Proč zrovna já“ ptá se sám sebe. „Jsem snad nějaký vědátor?“ dodává. „To jim nestačí, že vystudovali za mé peníze? Že si platím politiky? Panenko skákavá! To snad svět ještě nezažil!“. Obávám se, že jinak poslušný občan mluví z duše a má pravdu. A co k tomu dodám? Mám strach, že občan by mohl dojit asi k prapodivnému závěru. Totiž, ať udělám co udělám, bude to asi špatně. Mohu se jen modlit, že ten trest za mou mnou v tomto případě nezaviněnou nevědomost bude snesitelný a že dostanu šanci alespoň přežít.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Michal Kotyk
Jeden nevyřčený novoroční projev
Hnán možná vlastní ješitností, ale i touhou slyšet novoroční projev, který by ve mne vzbudil touhu začít nový rok s myšlenkou naplněnou tolik nezbytným optimismem, jsem se rozhodl si napsat sám pár řádek, které by mne uspokojily.
Michal Kotyk
Je snad zdravý občan veřejným nepřítelem?
Ano, mám již takový pocit. Více méně nefiguruje ve všech těch statistikách, které se nám snaží občas mylně a tendenčně objasnit, jak to s námi vlastně je. Ke slovu se dostane málo, mnozí mají pocit, že by jen kalil vodu.
Michal Kotyk
EU: Plácati ženské po zadku se nesmí!
Nu tak nějak bych zevšeobecnil zákonodárné starosti našich velmi dobře placených, tedy spíše přeplacených, zástupců občanstva, kteří se občas dostali do této záviděníhodné pozice díky ne zrovna rozumné volbě lidu evropského.
Michal Kotyk
S USA na věčné časy!
Tak nějak vnímám propagandu mnohých obdivovatelů „amerického zázraku“. Kdysi tomu bylo jinak, ta věčnost ležela na východě. Ale časy a ideologie se mění, není to nic nového a asi to patří k lidským dějinám.
Michal Kotyk
Potřebujeme vůbec veřejnoprávní média?
Při pohledu na naši dnešní společnost je velmi snadné dospět k názoru, že ne. Když jeden pozoruje dění v mediálním prostoru, tak se dokonce může domnívat, že jsou spíše trnem v oku, tedy něčím bolestně obtěžujícím.
Michal Kotyk
Václav Havel? Jó, myslíte toho mrtvýho?
Přiznám, že ten slogan „10 let bez Václava Havla“ na mne působí poněkud podivně, ba přímo podezřele. Když se totiž zaposlouchám do šumu veřejného mínění, tak to pro mne zní jako třeba „30 let bez komunismu“.
Michal Kotyk
Jsme my občané již jen kanónenfutr?
Ceny energií rostou a vlády se diví? Já se zase divím, že se diví. A pak se divím, že ti postižení občané nevezmou klacky a vidle, aby ty vlády ručně poučili o tom, že ten jejich údiv je čisté farizejství.
Michal Kotyk
Může poslušný občan zapříčinit kolaps státu?
Podle mého ano. A naopak ten neposlušný se může přičinit o to, aby stát i nadále fungoval. Pochopitelně, že tím míním hlavně společnost jako celek. A přitom se ani nedomnívám, že bych nabádal k anarchismu.
Michal Kotyk
Bude hůř! Zvolíme cestu osvěty nebo psychoteroru?
Již po mnoho měsíců si kladu tuto otázku a jednoznačnou odpověď nenalézám. V obou případech je to nátlak na psychiku jedince, protože i ta „osvěta“ si osvojila formu prapodivné jednoznačnosti obsahu.
Michal Kotyk
Politici: Hot nebo čehý?
Když sedíte na kozlíku a v ruce máte opratě tak platí celkem jednoduchá pravidla. Zatáhnete za tu pravou a křiknete hot a kůň zatočí doprava, zatáhnete za levou a křiknete čehý a kůň jde doleva.
Michal Kotyk
Ano, paní Jílková, jsem veřejný nepřítel číslo jedna!
Smutné to poznání. Dostal jsem jako občan slovo, ale se zlou jsem se potázal. A nejvíc mne naštvalo, že jsem si to i předplatil. A tu mne v mé „nepřátelské“ mysli napadlo, zda ČT vůbec moje peníze potřebuje.
Michal Kotyk
Cenzura je nevyzpytatelná mrška
I přes to, že sebou nese celkem negativní nádech čehosi špatného, je v kulturních společenstvích tolerována. Může totiž sloužit jako norma i pro dosti vysoké nároky na morální a etické principy.
Michal Kotyk
Že by VUML ještě existoval?
Naivně jsem se domníval, že nikoliv. Nicméně jsem poslední dobou na pochybách. Chování mnoha politiků a osob veřejných totiž nasvědčuje opaku. Je zde najednou mnoho „činitelů“, kteří splňují určitá kritéria.
Michal Kotyk
Aha, my máme dokonce ústavu?
Pokládám za celkem prospěšné, když nám to budoucí vláda připomíná. Ano, pro mnohé to bude asi těžké poznání. Mám totiž dojem, že ji doposavad mnozí pokládali za listinu zmatených a lidu neprospěšných myšlenek.
Michal Kotyk
Máme se opravdu bát i Mikuláše?
Máme se už opravdu bát všeho co nás charakterizuje být člověkem? Máme se bát všech cizích lidí? A nejen to. Dokonce i známých, příbuzných, členů rodiny, svých dětí, rodičů a prarodičů?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x