Ví ještě ředitel ČT o čem mluví?
Já bych to ale rozšířil o podezření, že už ani neví, že šéfuje veřejnoprávní televizi. Snad se toto označení usídlilo v jeho povědomí jen jako logo časů minulých. Takový smutný relikt dob již překonaných. Je to poznat podle toho jak reaguje, když se někde začne hovořit o poplatcích, které jeho již asi „soukromou“ firmu drží na životě.
Tak jako ten poslední návrh některých poslanců, že by se měl ještě více rozšířit počet těch, kteří budou od této povinnosti osvobozeni. Hned na to popuzeně reagoval, že by tím ČT přišla o 730 miliónů ročně. Moc tomu číslu nevěřím, nejsem ochoten to zjišťovat, ale hrubým odhadem by se muselo jednat o osvobození více než 10 procent součastných plátců, což nepokládám za věrohodné, ale budiž.
Nezajímá mne to také z toho důvodu, že poplatek 135 korun za měsíc nepokládám opravdu za drastický vzhledem k tomu, co ČT přes veškerou oprávněnou kritiku dodává na mediální zábavě. V podstatě je to jeden lístek do kina. A díky tomu, že prapůvodní televizní produkce, byla dobrá a kvalitní, je neustále možné v rámci těchto peněz přeci jenom částečně uspokojit občana v jeho touze po kvalitní kultuře.
Více mne však zaráží poněkud nevhodná argumentace pana Petra Dvořáka. Hned si totiž vzpomenul na to, že ty chybějící milióny se rovnají nákladům televize na výrobu zpravodajských, publicistických a dokumentárních pořadů. Jak taktická a diplomatická poznámka! Jak vidno vůbec nemá ponětí, že právě píchl do vosího hnízda.
Se vší pravděpodobností netuší, že se jedná o tvůrčí oblast, kterou diváci kritizují skoro každý den, vyjadřují nespokojenost a mnohdy se i podílejí na různých spikleneckých teoriích, kde se diskutuje o tom, kdože to vlastně politicky ovládá ČT. Domnívám se, že se mýlí. Ten který vládně ČT není nikdo jiný, než právě pan Petr Dvořák, který se obklopil věrnými stejně uvažujícími hrobaři české televizní kultury.
V jeho argumentaci se pochopitelně neobjevila obhajoba veřejnoprávní televize jako takové, jen pouhá výhružka, že bude muset omezit produkci. Již tento fakt dokazuje, že jsou mu cíle veřejnoprávního média více jak neznámé. Že jen dal další argumenty těm, kteří usilují o zrušení povinných poplatků a tím i likvidaci té poslední naděje občanstva, že by u nás tolik potřebná mediální instituce, sloužící jako základní měřítko kulturních a morálních hodnot, ještě mohla existovat.
Na druhé straně však velmi oceňuji vždy tak „upřímná“ prohlášení ředitele ČT, který takovými výroky již nikoho nenechává na pochybách, že tato „firma“ se nachází ve stavu, který začíná být společensky škodlivý a občanstvo by to nemělo akceptovat. Avšak v návalu hněvu zrušit veřejnoprávní televizi jenom proto, že se nám nelíbí způsob jakým je vedena, nepřinese řešení problému.
Ještě pracují v ČT lidé, kteří přistupují ke společensky důležité mediální tvorbě s plnou odpovědností. Dokazují, že to ještě nevzdali a nejsou ochotni slevit z morálních hodnot, které jsou jim vlastní. Vytvářejí však již pomalu ojedinělé pořady a v celkovém kontextu a neproporcionální záplavě desinformací začínají působit jako anachronismus, či dokonce přežitek. V podstatě to co se snaží sdělit veřejnosti je přehlušeno absolutní převahou „konkurenčních“ mediálních forem, které často slouží jen k zakrývání bezobsažnosti. Jedná se přitom o zvláštní formu podbízivosti a pokusu podřídit se vkusu diváka. Odpovědnost za to nesou mediální „experti“ v ČT. Že tím v mnoha ohledech jen prohlubují nedůvěru diváků je nevzrušuje. Pochopitelně ani to, že občan přestává informacím ČT věřit.
A já se obávám, že tito poslední bojovníci, kteří se snaží o záchranu společenských hodnot, nemají šanci na přežití. Je zde nebezpečí, že je masová, nekvalitní a mnohdy přímo amatérská tvorba právě v oblasti zpravodajských, publicistických a dokumentárních pořadů jednoho dne vytlačí zcela na okraj programových plánů a vysílacích časů. A nebude to dlouho trvat, kdy je tyto síly zcela spolknou, aby je přežvýkaly a vyplivly v podobě prapodivných mediálních výtvorů, které se plně podřídí tržnímu uvažování mediálních vládců, kterým je vzdělané občanstvo trnem v oku.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Michal Kotyk
Jeden nevyřčený novoroční projev
Hnán možná vlastní ješitností, ale i touhou slyšet novoroční projev, který by ve mne vzbudil touhu začít nový rok s myšlenkou naplněnou tolik nezbytným optimismem, jsem se rozhodl si napsat sám pár řádek, které by mne uspokojily.
Michal Kotyk
Je snad zdravý občan veřejným nepřítelem?
Ano, mám již takový pocit. Více méně nefiguruje ve všech těch statistikách, které se nám snaží občas mylně a tendenčně objasnit, jak to s námi vlastně je. Ke slovu se dostane málo, mnozí mají pocit, že by jen kalil vodu.
Michal Kotyk
EU: Plácati ženské po zadku se nesmí!
Nu tak nějak bych zevšeobecnil zákonodárné starosti našich velmi dobře placených, tedy spíše přeplacených, zástupců občanstva, kteří se občas dostali do této záviděníhodné pozice díky ne zrovna rozumné volbě lidu evropského.
Michal Kotyk
S USA na věčné časy!
Tak nějak vnímám propagandu mnohých obdivovatelů „amerického zázraku“. Kdysi tomu bylo jinak, ta věčnost ležela na východě. Ale časy a ideologie se mění, není to nic nového a asi to patří k lidským dějinám.
Michal Kotyk
Potřebujeme vůbec veřejnoprávní média?
Při pohledu na naši dnešní společnost je velmi snadné dospět k názoru, že ne. Když jeden pozoruje dění v mediálním prostoru, tak se dokonce může domnívat, že jsou spíše trnem v oku, tedy něčím bolestně obtěžujícím.
Michal Kotyk
Václav Havel? Jó, myslíte toho mrtvýho?
Přiznám, že ten slogan „10 let bez Václava Havla“ na mne působí poněkud podivně, ba přímo podezřele. Když se totiž zaposlouchám do šumu veřejného mínění, tak to pro mne zní jako třeba „30 let bez komunismu“.
Michal Kotyk
Jsme my občané již jen kanónenfutr?
Ceny energií rostou a vlády se diví? Já se zase divím, že se diví. A pak se divím, že ti postižení občané nevezmou klacky a vidle, aby ty vlády ručně poučili o tom, že ten jejich údiv je čisté farizejství.
Michal Kotyk
Může poslušný občan zapříčinit kolaps státu?
Podle mého ano. A naopak ten neposlušný se může přičinit o to, aby stát i nadále fungoval. Pochopitelně, že tím míním hlavně společnost jako celek. A přitom se ani nedomnívám, že bych nabádal k anarchismu.
Michal Kotyk
Bude hůř! Zvolíme cestu osvěty nebo psychoteroru?
Již po mnoho měsíců si kladu tuto otázku a jednoznačnou odpověď nenalézám. V obou případech je to nátlak na psychiku jedince, protože i ta „osvěta“ si osvojila formu prapodivné jednoznačnosti obsahu.
Michal Kotyk
Politici: Hot nebo čehý?
Když sedíte na kozlíku a v ruce máte opratě tak platí celkem jednoduchá pravidla. Zatáhnete za tu pravou a křiknete hot a kůň zatočí doprava, zatáhnete za levou a křiknete čehý a kůň jde doleva.
Michal Kotyk
Ano, paní Jílková, jsem veřejný nepřítel číslo jedna!
Smutné to poznání. Dostal jsem jako občan slovo, ale se zlou jsem se potázal. A nejvíc mne naštvalo, že jsem si to i předplatil. A tu mne v mé „nepřátelské“ mysli napadlo, zda ČT vůbec moje peníze potřebuje.
Michal Kotyk
Cenzura je nevyzpytatelná mrška
I přes to, že sebou nese celkem negativní nádech čehosi špatného, je v kulturních společenstvích tolerována. Může totiž sloužit jako norma i pro dosti vysoké nároky na morální a etické principy.
Michal Kotyk
Je již šarlatánství povoláním?
Pokud tedy pozoruji výplody mediálního světa, tak musím říci, že tomu tak asi je. Není divu, žijeme v překotné době, je plodná, nikdy jsme neměli třeba tolik „expertů“ a těch VIP je snad více než normálních občanů.
Michal Kotyk
Že by VUML ještě existoval?
Naivně jsem se domníval, že nikoliv. Nicméně jsem poslední dobou na pochybách. Chování mnoha politiků a osob veřejných totiž nasvědčuje opaku. Je zde najednou mnoho „činitelů“, kteří splňují určitá kritéria.
Michal Kotyk
Aha, my máme dokonce ústavu?
Pokládám za celkem prospěšné, když nám to budoucí vláda připomíná. Ano, pro mnohé to bude asi těžké poznání. Mám totiž dojem, že ji doposavad mnozí pokládali za listinu zmatených a lidu neprospěšných myšlenek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x