Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je neděle! Tak proč jste tady?

24. 04. 2016 8:04:30
Dnes bych si přál, aby tento text nikdo nečetl, a karma zůstala na nule. Je přeci neděle. Pouhý pohled z okna vás přesvědčí, že svět ještě existuje a to by mělo pro dnešek stačit.

Proč jsme všichni zvědaví na to, co někdo před pár minutami sesmolil a zveřejnil domnívaje se, že je to veledůležité? Proč se raději neptáme sami sebe, zda ještě víme, co je pro nás důležité, zda ještě rozpoznáme smysl od nesmyslnosti v našem žití?

Není lepší, když už máme potřebu zahloubat se do nějakého textu, sáhnout po knize, kde možná někdo moudrý již před desetiletími všechno sepsal. Je i představitelné, že toho věděl o našem dnešním životě mnohem více, než my sami. Proč pořád toužíme poslouchat anebo číst nějaké interprety současnosti?

Není lepší, vyzbrojeni moudrostí předků, pozorovat svět kolem a srovnávat. Musíme se pořád domnívat, že víme vše lépe? Při troše sebekritiky, a stačí jí opravdu špetka, je docela možné, že přijdeme na to, že jsme spíše hloupější. Jenom nesmyslně přidáváme na rychlosti a řítíme se po dálnici života, která vůbec nenese označení kam směřuje.

S bláhovou nadějí pak posloucháme prapodivným expertům a snažíme se uvěřit, že oni to vědí. Omyl, oni jenom konstruují virtuální modely naší budoucnosti. A těch pár jedinců, kteří se nás snaží varovat, působí archaicky, nechce se nám jim naslouchat. Máme pocit, že ohrožují náš sen, který v nás živí moderní marketingový systém zotročující naše mozky.

Proč by neděle nemohla být zase nedělí. Oproštěna ode všech příkazů toho bláznivého mediálního světa, který nám předstírá, že musíme každou vteřinu vědět, co se kde děje. Ano, děje se toho hodně. Ale stačí si uvědomit, že se to bude dát i bez toho, aniž bychom se o tom dověděli.

Ne, nenabádám k ignoranci. Jenom ke troše skromnosti, jenom k tomu, abychom se spíše zabývali tím, co můžeme ovlivnit a co je pro nás opravdu důležité. A že naše vnitřní rovnováha je závislá na těch, kteří žijí kolem a ne od dění vzdáleného stovky kilometrů. Ano, ve světě se dějí nepěkné věci. Existují síly, které by nás mohly i ohrozit. I o těch je nutno občas přemýšlet.

Ale k tomu je nutná rozvaha a odstup pramenící z naší duševní rovnováhy. Je k tomu zapotřebí síla, kterou je možno čerpat jen v atmosféře, kde vládne určitá pohoda, kde vědění převládá nad emocí. Kdysi k tomu sloužil právě jeden den v týdnu. Den, kdy bylo možno přemýšlet na minulým týdnem a posoudit zda všechno, co jeden udělal, bylo také dobré.

Byl to den, kdy si člověčí mysl mohla odpočinout a připravit se na dny příští, kdy je nutno čelit všem problémům a strastem života. Byl to den, kdy se jeden mohl vypořádat s tím pocitem závislosti, který nás občas trápí a vyvolává myšlenku nesvobody. Ano, nejsme nikdy úplně svobodní. Žijeme ve světě manipulace, vše je nějak podřízeno všemu. Většinou i řízeno a my nevíme ani kým.

A proto bychom měli možná oprášit tu neděli, kdy patříme jen sami sobě a těm blízkým a přátelům. Nemusíme lenošit, ale můžeme si dovolit luxus dělat věci ze svobodné vůle. Věci opravdu pro nás potřebné a hlavně ty, které nám přinesou pohodu, radost a potěšení. Ale nejen nám, ale i našemu okolí. Navzdory světu.

Autor: Michal Kotyk | neděle 24.4.2016 8:04 | karma článku: 22.67 | přečteno: 1215x


Další články blogera

Michal Kotyk

Bude nás ČT i nadále oblbovat?

Asi ano, pokud si to necháme líbit. Stále více se totiž na Kavčích horách projevuje nadřazenost těch, kteří nemají ponětí o tom, že jsou součástí výchovného procesu a formují myšlení společnosti. A přitom je to jejich povinnost.

15.5.2018 v 10:14 | Karma článku: 39.29 | Přečteno: 3213 | Diskuse

Michal Kotyk

Občane, nedůvěřuj ČT!

Nikdy bych nepomýšlel na to, že napíši článek s podobným titulkem. Spíše bojuji o opak. Chci abychom veřejnoprávní televizi opět důvěřovali. Ale ona nedá a neustále mi podráží nohy a zásobuje odpůrce pádnými fakty.

20.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 40.34 | Přečteno: 2557 | Diskuse

Michal Kotyk

Dříve elita, dnes ksindl…

Skoro celý život jsem k ní patřil. Tedy k té „elitě“. Myslím tím povolání novinářské, které jsem bral vždy vážně a s plnou odpovědností. Požíval jsem určitý společenský respekt, který jsem pokládal za zcela normální.

19.4.2018 v 10:44 | Karma článku: 36.10 | Přečteno: 9897 | Diskuse

Michal Kotyk

Reality Show z Bílého domu

Považovat dění v Bílém domě za neutuchající a v pravdě zábavný mediální útvar je snad ten nejlepší postoj, který by měl zaujmout každý rozumný člověk.

12.4.2018 v 9:38 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 491 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Kroupa

21.8.1968 – státní svátek? Ale no tááák…

K napsání tohoto zamyšlení mě nakopnul jako poslední kapka dnešní blog kolegy Honzy Šestáka, který navrhuje tento den zařadit do skupiny státních svátků. Já s tím nesouhlasím, popíšu proč...

21.8.2018 v 9:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Aleš Presler

O čem se nepíše: Vzpomínka na 21. srpen 1975.

Zatímco se tady na blogu rozmohlo psaní o tom, jak kdo prožil srpen 1968 a jak se choval statečně, přináším příběh o sedm let pozdější. A je o skutečném hrdinství!

21.8.2018 v 9:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 87 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K odchodu Uriho Avneryho

Zemřel ve stejný den, kdy já jsem se dozvěděl, že budu žít. V pondělí 20. srpna jsem si byl pro výsledky histologie a pan doktor mi sdělil: „Žádná rakovina tam není.“ Tím „tam“ myslel monitorovaný orgán.

21.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 77 | Diskuse

Jana Slaninová

Lidi jsou stále stejní, jen kulisy se mění

Intriky, manipulace, lezení po zádech svých spolustraníků, likvidování těch, kteří se stali nepohodlnými a konečně touha po krvi. Vítejte v recyklačním soukolí.

21.8.2018 v 7:30 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 209 | Diskuse

Václav Vít

Srpen nadějí a beznaděje.

Krátké ohlédnutí se na srpen před padesáti lety. Po nádherných vyhlídkách následoval šok a pochybnosti o smyslu života v otroctví typu "reálný socializmus".

20.8.2018 v 18:28 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 128 | Diskuse
VIP
Počet článků 455 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1592

Trochu jsem se toulal po světě - celých 32 let. Napsal jsem o tom i knihu s podtitulkem "aneb co se do zpráv nikdy nedostalo". K nalezení zde.Teď jsem se vrátil "domů" a mnohdy se velice divím, co to tu nacházím. Nemohu jinak, než se k tomu vyjádřit. Kdyby se o mně někdo chtěl dovědět poněkud více může tak učinit na www.mujcernobilysvet.cz nebo na www.mk-answer.com. Mimo jiné jsem také aktivní jako pedagog a snažím se mladým adeptům mediální tvorby předat něco ze svých zkušeností a názorů s nadějí, že by mohlo dojít v tomto oboru k lepšímu pochopení nároků veřejnosti na poznání duševního bohatství lidstva.

 





Najdete na iDNES.cz