Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počítačová evoluce nebo mediální teror?

22. 03. 2018 9:23:54
Já osobně se přikláním k tomu druhému. A to i přesto, že si můj denní život bez počítače už asi neumím představit. No, tak co brečíš, by měla být správná a celkem opodstatněná reakce.

Nebojte, tuto otázku si kladu také. Jenže. Před několika týdny jsem si konečně asi po více jak jednom desetiletí koupil nový počítač. Nebylo to dobrovolné rozhodnutí, ona ta hračka není zrovna levná. Alespoň pro mne. Důvod byl jednoduchý, byl jsem k tomu donucen. Brouzdání po webových stránkách se mi totiž stalo utrpením.

Dlouhé minuty jsem strávil čekáním na otevření toho či onoho zdroje informací, abych pak zjistil, že tam není to, co hledám. A to znovu a znovu. Pomalu mi docházelo, že strávím více času čekáním než čtením důležitého, pokud to vůbec najdu. Jinak pracoval můj počítač pokorně a spolehlivě, dělal to léta, mohl jsem se na něj spolehnout.

Byl i přes své stáří pořád rychlejší než já. Ať už jsem psal, či stříhal videa. Stále byl se mnou v souzvuku, že obsah je důležitější než forma. Jenže mne den ze dne ovládal pocit, že ten internetový svět je stále vzdálenější a nepřístupnější. Ne, že bych ho postrádal, vím, že je to virtuální prostředí, které se také den po dni vzdaluje realitě. Ale to je něco, co mne děsí, chci před tím naivně varovat svět, musím tedy vědět, co se to tam děje.

A tak jsem koupil potřebné a vše, jak je mým zvykem, sám nainstaloval. Vždy jsem si sestavoval počítače sám. A jsem hrdý, že to v mém věku ještě zvládnu, přesto, že se tolik změnilo. Ovládnul jsem i nový operační systém, který se za každou cenu snažil zbavit mne kontroly nad počítačem. Jinak řečeno, tomu neustálému a penetrantnímu tlaku, abych se přestěhoval do „oblak“ jsem učinil přítrž.

Ovšem, že bych tvrdil, že jsem teď spokojen, to tedy ne. Jenom mnohem rychleji mohu pozorovat, jak nás ten nový internetový svět zaplavuje množstvím informací, které jsou z velké části nepodstatné, mnohdy lživé, agresivní a v neposlední řadě vzdálené naší základní potřebě, čímž by měla být touha po vědění.

Jistě, že internet může rozšířit naše vědění, ale v současné době plní toto poslání jen pro ty, kteří mají dostatečné „klasické“ vzdělání, aby byli schopni posoudit kvalitu obsahu. Ti ostatní se stávají jen obětmi „vědecky“ vyšlechtěné manipulace internetových vládců, kteří jsou na základě miliardových hodnot svých firem přesvědčeni o tom, že dělají něco prospěšného pro ten „ostatní“ svět.

V podstatě jím ale opovrhují. Diktují, manipulují a podrobují. Já tomu říkám mediální teror. Osobně ho pokládám za mnohem horší a nebezpečnější než teror fyzický. A to opravdu vím, o čem mluvím. Duševní teror je něco, čím obvykle charakterizujeme diktatury. Existuje ovšem formální rozdíl. Diktatura určuje základní myšlenkovou linii, jinou nepřipouští. Její touha po totálním ovládání společnosti je však většinou bezbřehá a vše končí kolapsem, vzpourou, revolucí a mnohdy masakrem.

Mediální diktatura je sofistikovaná. Vytváří tisíce „myšlenkových“ linií. Uspokojí každého. I toho, který se domnívá, že 1+1=3. I on najde ve virtuálním světě nepřeberné množství stoupenců, kteří mu jeho „pravdu“ potvrdí. Obecně se tomu mnohdy i paradoxně říká „svoboda slova“. Ano, je to krásné, každý může být géniem. Ale s tím výsledkem, že se naše společnost dělí a dělí a dělí. Mizí soudržnost, každý jedinec může mít kdejaký cíl, k jehož dosažení našel podporu ve virtuálním „společenství“.

Není nutno hledat podporu v přímém sousedství, není nutno navazovat skutečné sociální vztahy, které jsou reálné jen při pohledu z očí do očí, kdy se odhaluje pravý charakter, či zvažuje morální hodnota.

Paradoxem je, že klasická diktatura mnohdy společnost tmelí, a tak může dojít ke vzpouře. Mediální diktatura působí pravý opak. Sofistikovaně dělí organismus společnosti na jednotlivé buňky, a tak zabrání vzniku soudržné a celistvé myšlenkové struktury, která by se mohla bránit. Její působení je již tak silné, že jsme jako společnost dosáhli stádia, že nejsme schopni se ujednotit na tom, že bychom se měli bránit a jak. Tedy pokud jsme ještě ve stavu, kdy nás něco takového vůbec napadne.

Takže? Mám nový počítač, je strašně rychlý, formálně perfektní, přesně podle přání těch, kteří mne donutili, abych si ho koupil. Jsem jim za to vděčný. Mohl jsem si tak potvrdit, že mé úvahy by mohly být správné a opodstatněné.

Autor: Michal Kotyk | čtvrtek 22.3.2018 9:23 | karma článku: 17.70 | přečteno: 501x


Další články blogera

Michal Kotyk

Bude nás ČT i nadále oblbovat?

Asi ano, pokud si to necháme líbit. Stále více se totiž na Kavčích horách projevuje nadřazenost těch, kteří nemají ponětí o tom, že jsou součástí výchovného procesu a formují myšlení společnosti. A přitom je to jejich povinnost.

15.5.2018 v 10:14 | Karma článku: 39.31 | Přečteno: 3216 | Diskuse

Michal Kotyk

Občane, nedůvěřuj ČT!

Nikdy bych nepomýšlel na to, že napíši článek s podobným titulkem. Spíše bojuji o opak. Chci abychom veřejnoprávní televizi opět důvěřovali. Ale ona nedá a neustále mi podráží nohy a zásobuje odpůrce pádnými fakty.

20.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 40.34 | Přečteno: 2558 | Diskuse

Michal Kotyk

Dříve elita, dnes ksindl…

Skoro celý život jsem k ní patřil. Tedy k té „elitě“. Myslím tím povolání novinářské, které jsem bral vždy vážně a s plnou odpovědností. Požíval jsem určitý společenský respekt, který jsem pokládal za zcela normální.

19.4.2018 v 10:44 | Karma článku: 36.10 | Přečteno: 9902 | Diskuse

Michal Kotyk

Reality Show z Bílého domu

Považovat dění v Bílém domě za neutuchající a v pravdě zábavný mediální útvar je snad ten nejlepší postoj, který by měl zaujmout každý rozumný člověk.

12.4.2018 v 9:38 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 492 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Jeřábek

My utíkali, vy nás nezajímáte

Leccos už bylo napsáno, přesto přihodím polínko. Nejsem žádný historik, ale... neprchali z naší země lidé za války? Neprchali odtud za minulého režimu, a dokonce v několika vlnách? Paralela se sama nabízí, a přece...

20.9.2018 v 13:44 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 534 | Diskuse

Vladimír Kroupa

O tom, co v ní nacházím, o tom, k čemu mě vede, o tom, že zůstávám hříšným chlapem…

Vedla mě k ní trochu náhoda, trochu věkem probuzená touha po poznání a hodně veliká touha po pochopení spousty věcí, včetně sebe sama. Zatím nevím, jestli poznám a už vůbec nevím, jestli pochopím...

20.9.2018 v 11:15 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 480 | Diskuse

Karel Ryšán

Ostuda, kterou se ještě chlubíme

Chlubit se něčím neslušným, špatným, nebo kriminálním, je projev psychické poruchy, pokleslé inteligence nebo puberťácké touhy pro zviditelnění. Jenže ono to začíná být běžné i mezi dospělými, rozumnými lidmi.

20.9.2018 v 8:57 | Karma článku: 28.74 | Přečteno: 1445 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Tak Český slavík letos nebude

Nad českou kotlinou se rozprostřel závoj chmur a beznaděje. Co jsou volby do Senátu, zastupitelstev atd. proti možnosti opět hodit hlas svému milci z obrazovky.

20.9.2018 v 8:52 | Karma článku: 23.79 | Přečteno: 904 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Hrůzné pokračování hrůzného příběhu

Lidsky nejhorší na tom bylo, že ráno jel do nedalekého obchodního centra nakoupit – a večer měl pohřeb. Jenom proto, že si sedmnáctiletý Arab usmyslel, že toho Izraelce zavraždí. Ariho Fuldu, otce čtyř dětí.

20.9.2018 v 8:00 | Karma článku: 32.72 | Přečteno: 923 | Diskuse
VIP
Počet článků 455 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1592

Trochu jsem se toulal po světě - celých 32 let. Napsal jsem o tom i knihu s podtitulkem "aneb co se do zpráv nikdy nedostalo". K nalezení zde.Teď jsem se vrátil "domů" a mnohdy se velice divím, co to tu nacházím. Nemohu jinak, než se k tomu vyjádřit. Kdyby se o mně někdo chtěl dovědět poněkud více může tak učinit na www.mujcernobilysvet.cz nebo na www.mk-answer.com. Mimo jiné jsem také aktivní jako pedagog a snažím se mladým adeptům mediální tvorby předat něco ze svých zkušeností a názorů s nadějí, že by mohlo dojít v tomto oboru k lepšímu pochopení nároků veřejnosti na poznání duševního bohatství lidstva.

 





Najdete na iDNES.cz