Není okupace jako okupace
Ale existuje tvrzení, že kdo se nepoučí z vlastní historie, těžko může rozhodovat o vlastní budoucnosti. I v tomto ohledu jsme asi zcela výjimečný národ. Nostalgicky se necháme unášet vzpomínkami, otevíráme mnohdy bolestné rány, či se utápíme myšlenkami, že se tu kdysi budoval demokratický stát.
Jak krásné a dojemné. Ale nějak se vyhýbáme dnešku. Oslavujeme hrdiny let minulých, ale myšlenka, že jejich odkaz mnohdy pošlapáváme, znehodnocujeme, či dokonce odvrhujeme je nám vzdálena. Hrdě hovoříme o dnech, kdy jsme získali samostatnost a demokracii, ale nemáme odvahu hovořit o tom, co nám z toho všeho zbylo.
Že třeba ta naše demokracie poněkud zapáchá. Nadšeně holdujeme samozvaným vůdcům neoplývajících zrovna intelektem a charakterem a zároveň odsuzujeme jim podobné z naší nedávné historie. Tleskáme křiklounům a vyvoláváme dojem, že jsme ochotni je následovat i do pekla. Krásný to pohled na ten „hrdý“ český národ. Může nás uspokojit jen fakt, že naši předkové nepovstanou z hrobů, aby nám natloukli palice.
Již ani nevíme, kdo nám vlastně vládne. Nemáme přehled, co z naší vlasti nám ještě patří. Necháme si diktovat od nadnárodních okupantů. V klidu nám diktují, co máme jíst, kolik za to musíme zaplatit. Nutí nás kupovat nepotřebné. Když se napijeme vody z českých potůčků, tak za to musíme platit cizincům. Ale v podstatě nám již diktují, co si máme myslet.
Kdysi nás nutili mluvit německy, po staletí jsme se bránili a mateřskou řeč zachránili. Dnes je nám to jedno, tváříme se, jako by nás spisovná čeština obtěžovala, ba přímo nám připadá k smíchu. Pochopila to třeba i naše veřejnoprávní ČT a zásobuje nás nejen nespisovnou češtinou, ale i vulgarismy a je celá nadšená jaký to má ohlas u občanstva. Mám strach, že jednoho dne právě třeba z Kavčích hor přijde návrh na zrušení výuky českého jazyka na všech školách.
Tragické na tom všem je, že se tomu dobrovolně podřizujeme. Jako bychom byli národem, který je z historického hlediska odsouzen k věčné okupaci. S radostí tuto roli přijímáme. S velkým nadšením jsme naše bohatství rozprodali, tedy spíše pod rukou darovali. Z pochybných existencí jsme uměle udělali miliardáře a ti se zmocnili všeho, co se jim pomocí přítelíčků nabídlo. Jsou beztrestní. Jak by ne, když hlavní organizátor stojí dodnes na podestu našeho obdivu.
Ano, to jsou mé asociace při všech těch historických vzpomínkách. Je mi studno. Je mi těžko hovořit o národní hrdosti, samostatnosti a kultuře. Jen pozoruji, jak tyto pojmy den ze dne pozbývají na významu. Ne, protektorát jsem nezažil. Jen rok 1968. Události roku 1989 jsem pozoroval zpovzdálí, ale byl jsem naplněn hrdostí a optimismem. Pohled z blízka mne však zklamal.
Mám dojem, že žiji v nějakém neviditelném protektorátu. Na ulicích nevidím cizí vojáky, ale mám pocit, že někde v zákulisí jich jsou tisíce. Nenosí uniformy, ale saka a kravaty. Mluví cizí řečí, česky se s nimi jeden nedomluví. Jenže nejsou sami, u jejich noh se plazí stovky českých poddaných, kteří žadoní být aktivní součástí toho velkého přerodu, kdy český národ nenávratně ztratí vše, na co byl v minulosti tak hrdý. Ano, není okupace jako okupace.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Michal Kotyk
Jeden nevyřčený novoroční projev
Hnán možná vlastní ješitností, ale i touhou slyšet novoroční projev, který by ve mne vzbudil touhu začít nový rok s myšlenkou naplněnou tolik nezbytným optimismem, jsem se rozhodl si napsat sám pár řádek, které by mne uspokojily.
Michal Kotyk
Je snad zdravý občan veřejným nepřítelem?
Ano, mám již takový pocit. Více méně nefiguruje ve všech těch statistikách, které se nám snaží občas mylně a tendenčně objasnit, jak to s námi vlastně je. Ke slovu se dostane málo, mnozí mají pocit, že by jen kalil vodu.
Michal Kotyk
EU: Plácati ženské po zadku se nesmí!
Nu tak nějak bych zevšeobecnil zákonodárné starosti našich velmi dobře placených, tedy spíše přeplacených, zástupců občanstva, kteří se občas dostali do této záviděníhodné pozice díky ne zrovna rozumné volbě lidu evropského.
Michal Kotyk
S USA na věčné časy!
Tak nějak vnímám propagandu mnohých obdivovatelů „amerického zázraku“. Kdysi tomu bylo jinak, ta věčnost ležela na východě. Ale časy a ideologie se mění, není to nic nového a asi to patří k lidským dějinám.
Michal Kotyk
Potřebujeme vůbec veřejnoprávní média?
Při pohledu na naši dnešní společnost je velmi snadné dospět k názoru, že ne. Když jeden pozoruje dění v mediálním prostoru, tak se dokonce může domnívat, že jsou spíše trnem v oku, tedy něčím bolestně obtěžujícím.
Michal Kotyk
Václav Havel? Jó, myslíte toho mrtvýho?
Přiznám, že ten slogan „10 let bez Václava Havla“ na mne působí poněkud podivně, ba přímo podezřele. Když se totiž zaposlouchám do šumu veřejného mínění, tak to pro mne zní jako třeba „30 let bez komunismu“.
Michal Kotyk
Jsme my občané již jen kanónenfutr?
Ceny energií rostou a vlády se diví? Já se zase divím, že se diví. A pak se divím, že ti postižení občané nevezmou klacky a vidle, aby ty vlády ručně poučili o tom, že ten jejich údiv je čisté farizejství.
Michal Kotyk
Může poslušný občan zapříčinit kolaps státu?
Podle mého ano. A naopak ten neposlušný se může přičinit o to, aby stát i nadále fungoval. Pochopitelně, že tím míním hlavně společnost jako celek. A přitom se ani nedomnívám, že bych nabádal k anarchismu.
Michal Kotyk
Bude hůř! Zvolíme cestu osvěty nebo psychoteroru?
Již po mnoho měsíců si kladu tuto otázku a jednoznačnou odpověď nenalézám. V obou případech je to nátlak na psychiku jedince, protože i ta „osvěta“ si osvojila formu prapodivné jednoznačnosti obsahu.
Michal Kotyk
Politici: Hot nebo čehý?
Když sedíte na kozlíku a v ruce máte opratě tak platí celkem jednoduchá pravidla. Zatáhnete za tu pravou a křiknete hot a kůň zatočí doprava, zatáhnete za levou a křiknete čehý a kůň jde doleva.
Michal Kotyk
Ano, paní Jílková, jsem veřejný nepřítel číslo jedna!
Smutné to poznání. Dostal jsem jako občan slovo, ale se zlou jsem se potázal. A nejvíc mne naštvalo, že jsem si to i předplatil. A tu mne v mé „nepřátelské“ mysli napadlo, zda ČT vůbec moje peníze potřebuje.
Michal Kotyk
Cenzura je nevyzpytatelná mrška
I přes to, že sebou nese celkem negativní nádech čehosi špatného, je v kulturních společenstvích tolerována. Může totiž sloužit jako norma i pro dosti vysoké nároky na morální a etické principy.
Michal Kotyk
Je již šarlatánství povoláním?
Pokud tedy pozoruji výplody mediálního světa, tak musím říci, že tomu tak asi je. Není divu, žijeme v překotné době, je plodná, nikdy jsme neměli třeba tolik „expertů“ a těch VIP je snad více než normálních občanů.
Michal Kotyk
Že by VUML ještě existoval?
Naivně jsem se domníval, že nikoliv. Nicméně jsem poslední dobou na pochybách. Chování mnoha politiků a osob veřejných totiž nasvědčuje opaku. Je zde najednou mnoho „činitelů“, kteří splňují určitá kritéria.
Michal Kotyk
Aha, my máme dokonce ústavu?
Pokládám za celkem prospěšné, když nám to budoucí vláda připomíná. Ano, pro mnohé to bude asi těžké poznání. Mám totiž dojem, že ji doposavad mnozí pokládali za listinu zmatených a lidu neprospěšných myšlenek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x