Problém zdravotnictví nejsou peníze. Těch tam teče neuvěřitelné množství. Problém je podle mého v počtu nemocnic. V našem městě jsou v okolí necelých 15 km tři nemocnice, které dělají stejné výkony. Jenže pokud někdo potřebuje operaci, tak si zvolí Krajskou nemocnici, která je vzdálená od těch tří 20 km. Zvolí si ji proto, že je tam lepší zařízení a některá oddělení jsou pobočky Motola v Praze. Jak moje manželka a dcera potvrzují, že jedná a samotná operace a po operační léčba je nesrovnatelná s tím, co je u nás. Moje manželka měla zdravotní problém. Obvodní lékařka jí poslal do nemocnice na vyšetření, které prováděl sám primář. Ten prohásil, že nic nevidí, a že by obvodní lékařka se měla lépe vzdělávat, že je moc mladá a nezkušená. Obvodní lékařka se nedalal a poslala manželku do Krajské nemocnice a za týden byla manželka na operačním stole.

.. že jednání a samotná operace

Dovolil bych si reagovat na Vaši poznámku o zbytečnosti zhruba 50% lékařských výkonů včetně operací.

Máte pravdu. Nicméně, pokud řeknete a, je třeba říci i b.

Pohled pacientů /samozřejmě, že všech, ale podstatné části/ je následující: Mám nárok, právo atd. na "bezplatnou" péči a proto jdu s každou blbostí za svým lékařem, i když zdravý rozum velí, že je třeba se pohybovat, nekouřit, nechlastat, jíst střídmě a ne všechno apod. Pokud se něco pokazí, chyba není ve mně, ale jinde a doktor to "spraví". A protože nemusím ani těch 30,- Kč za vstup, zajdu kdykoliv.

Pohled lékaře: Právo je takové, že když někdo vstoupí do ordinace, musí jej lékař vyšetřit, jinak riskuje značné problémy /stížnosti na neposkytnutí "neodkladné péče" a to i u stavů, trvající třeba léta. Protože chorob je moc a mohou mít zcela jiné příznaky, než je psáno v knihách, pečlivý lékař raději provede nějaká další doplňková vyšetření, čímž se jistí proti případnému přehlédnutí nějakého příznaku či stížnosti pacienta, že "si jej nevšímal".

Každý lékař Vám řekne, že pokud je nemocný agresivní, raději mu dá třeba antibiotika i na virózu /i když ví, že zde nepomohou/ a to jen proto, že jen u zlomku nemocných se později může vyvinout bakteriální superinfekce, kde jsou antibiotika žádoucí a potřebná. Kdo zažil jednání na České lékařské komoře či na Magistrátu jako zřizovateli, raději provede onen Vámi zmiňovaný "zbytečný" výkon.

Prodělal jsem několik vyšetření, která potvrdila, že jsem zdravý jako tuřín. Chyběla mně ještě jedna prohlídka u lékařky v naší nemocnici. Šel jsem za obvodní doktorkou se jí zeptat, zda je tato prohlídka nutná, když ostatní prohlídky dopadly na jedničku. Obvodní lékařka mně řekla, že mám pravdu, že už není nutná, ale ať tam zajdu, že doktora za ní bere žurnál a ona jí za to přihraje na prohlídku nějaké pacienty, aby si také něco vydělala.

Důvodů proč jsme se zdravotnictvím, kde jsme, je hodně. Pomohlo by odstranit některé příčiny a výrazně by pomohlo odstranit některé nešvary. Peněz je ve zdravotnictví dost, ale ještě víc je těch, co si z nich odsypávají.

Problém je, že v tuto chvíli je zdravotnického personálu obecně chronický podstav, už dávno samoprohlubující se, a to účinně stěžuje jakékoliv řešení problému. A i kdyby se povedlo zjednat nápravu a nastavit ten systém racionálně, podstav se začne rovnat v horizontu 5-10 let nejdřív.